úterý 25. února 2014

Hudba jako hudba

První článek bych ráda věnovala tématu hudba, jelikož tvoří velkou část mého života a znamená pro mě tolik, jako jen málo věcí na tomto světě. Je to zvláštní, protože jinak jako posluchač se jí nevěnuji. Jsem absolutní hudební antitalent, na nic nehraji, ani jsem nehrála a o svém zpěvu ani nemluvím.


Untitled

Většina lidí poslouchá jeden styl. Když poslouchají elektro muziku, nesnáší cokoliv jiného. Fanoušci tvrdého rocku nenávidí mediální popové hvězdy. Nerozumím tomu, a když se mě někdo zeptá, jakou muziku poslouchám, jsem ztracena. Mám několik oblíbených interpretů, kteří se stylem ani vzdáleně nepodobají. Poslouchám to, na co mám zrovna náladu, podle toho, co pro mě určitá písnička znamená. 

Teď si položím onu otázku: "Jakou hudbu posloucháš?". A neodpovím na ni krátce, jednoslovně, tak jako většina dotázaných, protože prostě nemůžu. Odpovím upřímně, pravdivě. Okamžitě vyškrtnu metal a punk a vše tomu podobné. Tato hudba mi nic neříká, texty na mě nepůsobí a hlasy zpěváku mě otravují. 

idol

Ani klasický pop mi příliš neříká, z hitparád se mi líbí nějaký song jen jednou za čas a z žebříčku Top 10 nejstahovanějších si vybírám muziku opravdu jen zřídka. Od mnoha popových zpěváku mě sem tam něco zaujme, avšak jediný mediální zpěvák, od kterého si nenechám ujít jediné album je Justin Bieber. Poslouchám ho od dob, kdy ještě neměl ani jediný videoklip, a vlastním všechna jeho CD s výjimkou jednoho. Nyní už se mnou Justinova hudba nedělá to, co dříve, jelikož když jsem s ním začala, bylo mi dvanáct, a stejně jako spousta lidí v tom věku, byla jsem opravdu věrný fanoušek popu, což se poslední dobou mění. I on však hudebně dospívá a myslím, že tvoří velmi kvalitní R'n'B, a vždy, když vydá nějakou novinku, patřím k prvním posluchačům.

Angel...

Naopak z žen mému playlistu kraluje Lana Del Rey. Když jsem slyšela Video Games nebo Born To Die, líbila se mi, ale že by mě to vyloženě oslovilo, se říct nedá. Dech mi vyrazila až písnička Ride. Jak slova, tak muzika i video ve mě vyvolávaly něco neskutečného. Tato písnička se stala důvodem toho, že jsem si okamžitě stáhla obě Lanina alba. Miluji ji jako člověka, obdivuji její vztah k fanouškům, její neuvěřitelnou nesmělost, ale její tvorba pro mě znamená nepopsatelně moc. Nedokáži ani slovy vyjádřit, jak se vidím v každém jejím songu, jako by mi četla myšlenky a vyjadřovala je naprosto geniálním způsobem. Nad jejími texty mi zůstává rozum stát, je neuvěřitelně, jak dokáže vše popsat a vystihnout.

Yes, This Is A Cult

Minulé léto jsem objevila kouzlo rockové hudby. To odstartovalo hned několik kapel, nejprve asi The Script s písničkou If You Could Se Me Now. Pak jsem na MTV uviděla Do Or Die od Thirty Seconds To Mars. Nechápu to, ale tuhle skupinu jsem dříve neměla ráda, avšak díky zmíněné písničce jsem se stala obrovským fanouškem jejich hudby i jich jako lidí samotných. Srdeční záležitosti je pro mě i kapela Hurts, což má na svědomí písnička Somebody To Die For. Po jejím poslechu zaplnila hudba od Hurts velkou část mého playlistu. A pak jsem objevila Bastille. Někde jsem o nich slyšela a zajímalo mě, o koho se jedná. Jejich muzice jsem propadla téměř okamžitě. Všechny zmíněné songy zavinily to, že jsem se o jejich interprety začala zajímat více a teď už si to bez jejich hudby nedovedu představit.

by juue_xx

Jako tanečnice jsem pochopitelně fanoušek i taneční muziky. Z tohoto odvětví nedám dopustit na house. Mám ráda všechny jeho druhy, od klasického house až po progressive. Miluji kvalitní beat, obzvlášť při dobré náladě, kdy mi na ni ještě přidá, a hlavně se na něj nejlépe paří :)

Tumblr

Můj obdiv má ale především snad stará dobrá klasika. Sice to není hudba, kterou bych si jen tak sama od sebe poslechla, ale kapely jako The Beatles a Queen mi vždy způsobují husí kůži a myslím, že i to, že celý svět tyto legendy pamatuje ještě dnes, je důkaz kvalitní muziky. Mou srdcovkou je tady Heroes od Davida Bowieho, k čemuž mě přivedl film The Perks Of Being A Wallflower. Zmíním i Chasing Cars od Snow Patrol, což už sice není taková "vykopávka", ale miluji ji na tolik, že jsem jí tu musela vyhradit taky nějaké místo :)

Tím bych skončila. Představila jsem vám obrovskou část mého já, mé inspirace, něco, co mě doprovází téměř vždy a všude a zlepšuje i usnadňuje můj život. Teď se ptám vás já, jste na tom jako já nebo máte naopak vyhrazený styl a jinam zásadně neodbočujete? Jaký interpret převažuje ve vašich playlistech? Podělte se, hudba nás spojuje :) 


neděle 23. února 2014

Můj web je moje mysl


Zdravím :)
Moje jméno je Markéta a je mi patnáct let. Miluji psaní, což je důvod vzniku tohoto blogu, kde se budu vypisovat ze všeho, kdykoliv budu potřebovat, a sdílet s vámi své geniální myšlenky, haha. Chci mít místo, kam zamířím vždy, když se budu o něco potřebovat podělit se světem. Většinou se bude jednat o mé zážitky, mé zkušenosti, o moje názory, nápady... Může to znít nudně a opravdu netuším, zda si získám nějaké čtenáře, každopádně se budu snažit a třeba to někdo ocení :)
To by bylo k blogu a ráda bych vám přiblížila i svou osobu. Jsem malá upovídaná blondýna, která miluje akce s kamarády a společnost a je pro každou novou zkušenost, i pokud se jedná o sebevětší blbost, ze které přímo kouká problém. Po náročných dnech však nejvíce ocením samotu a klid, kdy sedím ve svém pokoji a koukám na některý ze svých oblíbených seriálů či filmů a nebo během poslouchání některé ze svých milovaných kapel možná až moc přemýšlím o svém životě.
Mým největším koníčkem je jednoznačně tanec, kterému se věnuji deset let. Vystřídala jsem tři různé styly a skončila u street dancu, kterému se nyní věnuji závodně čtvrtým rokem.
Studuji pátým rokem osmileté gymnázium, kde v podstatě pouze přežívám, protože předměty jako chemie, fyzika a matematika mi nic neříkají. Miluji jazyky, zejména angličtinu. Po maturitě bych se ráda dál věnovala cizím řečem nebo mé rodné češtině, konkrétně žurnalistice.
Hádám, že tolik nudných řečí na úvod stačí. Pokud jste dočetli až sem, doufám, že můj blog hned nezavrhnete a snad se sem i někdy vrátíte :)